Významnou součást přírodního bohatství Spiše tvořily měděné, stříbrné a železné rudy, které se po storočí těžily na severní straně Spišsko-gemerského rudohoří v jihovýchodním cípu Spiše.
Střediskem spišského hornictví a nositelem zvláštního banského práva byla
Gelnica. Prakticky z jejího chotáru se vyčlenila ostatní banská městečka, která byla a částečně do současnosti jsou obývaná německým obyvatelstvem, hovořícím zvláštním nářečím. V 15. století se nejsilnější těžařskou rodinou stali Thurzovci, kteří si v
Gelnici postavili i hrad. Symbolem města je socha modlícího se baníka na náměstí. Je tu také sídlo banského muzea. Mezi banská díla patřila také umělá jezera. Jedním z nich je Thurzovské jezero, které je vyhledávaným rekreačním místem. Patří sem i Uhornianské jezero.
Městečko Smolník bylo významné svou mincovnou a výrobou mědi z vody - měděnky. Hornickým městečkem byl také Mníšek nad Hnilcem i Vondrišel, dnes
Nálepkovo. Také obyvatelé okolních obcí - Slováci i Rusíni - se z velké části živili hornictvím. Platí to hlavně pro Žakarovce se zachovalou lidovou architekturou. Ostatní obce byly zemědělské, ale například v Štefánské Hutě byla v minulém století velice moderně vybavená továrna na zpracování rud. V Jaklovcích byl kaštěl rodu, který obec založil. O významu obce svědčí také gotická architektura kostela.
Mnohé obce, které svou původní lidovou architekturu ztratily, mají lidové umělecké soubory, které na svých vystoupeních ukazují původní kroje, písně i tance. V oblasti je poměrně dost lidových umělců, hlavně řezbářů. Zvláštní charakter mají obce postavené vysoko v horách, hlavně Kojšov a Závadka.
Významnou součást přírodního bohatství Spiše tvořily měděné, stříbrné a železné rudy, které se po storočí těžily na severní straně Spišsko-gemerského rudohoří v jihovýchodním cípu Spiše.
